Chodský pes
Země původu: Česká republika
Skupina FCI: I. skupina FCI (od 29. 4. 2019)
Použití: Pracovní plemeno
Celkový vzhled: Středné velký pes ovčáckého typu s obdélníkovým rámcem těla. Má dlouhou srst s bohatou podsadou, která ho činí otužilým a odolným vůči povětrnostním vlivům. Vyniká harmonickou stavbou těla. Všechny tělesné partie jsou sladěny tak, že jako celek působí kompaktně a ladně.
Barva: Černá až kovově černá se sytě žlutými znaky typu "black and tan". Čím jsou znaky sytější, tím lépe. Jiné zbarvení srsti než černá se znaky je nepřípustné.
Výška: Psi 52 - 55 cm, 49 - 52 cm.
Hmotnost: Optimální hmotnost - rozmezí 18-25 kg.
Standard plemene:https://www.kpchp.org/pes_standard.php
Historie
Chodský pes patří mezi nejstarší česká plemena. Historické prameny z 9. - 10. století a následně ze stolení jedenáctého z doby vlády knížete Břetislava I. hovoří o věrném doprovodném ovčáckém psu menšího vzrůstu. Zmínka je i v Dalimilově kronice. Více je však popisováno až ve století třináctém, kdy docházelo ke germanizaci Českého lesa, ale na domažlickém Chodsku zůstaly vesnice až k hranicím české. V období, kdy Chodové chránili zemské bavorsko-české hranice, hory a lesy, byli doprovázeni menšími houževnatými ovčáckými psy, kteří byli výbornými hlídači, střežili také stáda dobytka a pomáhali při pasení. Podoba tohoto ovčáka se ustálila z důvodu jejich života v malé oblastní lokalitě. Plemeno upadlo tak jako řada jiných plemen v poválečném období téměř v zapomnění.
V roce 1982 až 1984 se díky dvěma kynologům - Ing. J. Findejsovi a V. Kurzovi podařilo dohledat majitele posledních psů tohoto plemene a zahájit jeho oživení. Nastalo období regenerace "staronového" českého ovčáka. Nakonec se podařilo zachovat popisovaný typ menšího dlouhosrstého ovčáckého psa, nevídaně pracovitého, nenáročného a všestranného.
Povaha
Chodský pes je temperamentní, živý, přirozeně sebevědomý, bez známek nervozity a vždy dobře ovladatelný. Je velmi učenlivý, proto je schopen i náročného výcviku. Je i dobrým hlídacím psem, lze ho využít i jako psa asistenčního či záchranářského. Stejně tak dobře ale může střežit stáda ovcí apod. Je velmi silně citově vázán na svého majitele a jeho rodinu. Pro svou trpělivost a toleranci je skvělým společníkem pro děti. S vychovaným choďákem je naprosto bezproblémový a pohodový život. Je to duchem klaun, který se vám postará o spoustu zábavy. Není absolutně konfliktní, a proto se s ním bez problémů můžete účastnit různých společných psích akcí, jezdit s ním na dovolené, chodit na návštěvy a do restaurací. Záleží jen na vás, na co psa zvyknete a naučíte.
Zdraví
Průměrný věk: 11 až 13 let
Chodský pes je zdravé a odolné plemeno, které není zatíženo zvláštními chorobami. U psů, kteří jsou přijímáni do chovu se vyžaduje vyšetření na dysplazii kyčelního kloubu (DKK), uchovnění mohou být jedinci nejhůře s druhým stupněm. V chovném páru musí být alespoň jeden z rodičů testován na DM s výsledkem N/N.
Feny mají předpoklad být skvělými matkami, porody probíhají ve většině případů bez problémů a štěňata mají dobře vyvinut sací reflex.
Odkaz na článek o DM:
Péče o srst
Ač je srst chodského psa dlouhá s velice bohatou podsadou, není její údržba náročná, nevyžaduje žádnou zvláštní úpravu a má samočistící schopnost. Postačí pravidelně jednou týdně srst řádně vyčesat a vykartáčovat, kdy ji mimo línání téměř nepouští. V době línání, cca 1 x za 6 - 8 měsíců, je třeba věnovat vyčesávání více času. Línání je velice intenzivní, ovšem krátkodobé.
Chodský pes je závislák, miluje svého majitele i jeho rodinu a vyžaduje být součástí jejich každodenního života.